Kaple sv. Fabiána a Šebestiána - Barborka
Pohled na kapli sv. Fabiána a Šebestiána (Barborku) od severu
Na blízkém návrší, východně od farního kostela, je památná kaple sv. Fabiána a Šebestiána, které se obecně říká Barborka. Stojí na místě někdejšího nevelkého gotického sboru, který byl v r. 1676 zván jako "pikartský pustý kostel". Kaple v dnešní podobě byla vystavěna Jiřím Richtrem z Brna za Ferdinanda Ditrichsteina v r. 1688 a to tak, že gotické kněžiště z původního sboru v upravené podobě zůstalo zachováno a k němu byla přistavěna renesanční přístavba vlastní kaple, nad jejímž vchodem je znak Ditrichsteinů (vinařské nože) s uvedeným letopočtem. Původně zde měla sekta bratří Valdenských a Boleslavských svoji modlitebnu - sbor v gotickém slohu - jemuž Jan ze Žerotína daroval svůj dům a v r. 1560 k němu daroval dům také Jiří ze Zástřizl, aby v něm správce sboru bydlel a bratří měli kde provozovat své řemeslo.
Za katolického faráře P.Leopolda Styllera (1676 - 1689) bylo při kapli zřízeno modlitební bratrstvo - kongregace sv. Barbory, jemuž Ferdinand z Ditrichsteina v r. 1694 věnoval 300 zl. ze dvora v Kopařovicích, což vložil do desk zemských. Bratrstvo sv. Barbory trvalo až do r. 1783, kdy bylo zrušeno císařem Josefem II.
Kaple sv. Fabiána a Šebestiána – Barborka – v Dolních Kounicích , Vlevo je vidět věž farního kostela sv. Petra a Pavla
V kapli jsou tři oltáře. Na hlavním oltáři, je patrně novější obraz sv. Barbory, nad ním obraz Nejsvětější Trojice. Na levé, evangelijní straně oltáře je socha sv. Šebestiána s šípy, zabodnutými do jeho těla při mučení, nad ním je socha "dobrého lotra" sv. Dismase na kříži ve tvaru písmene T. Na pravé, epištolní straně dole, stojí socha sv. Rocha, patrona hladových, u které však dnes chybí jeho hlavní atribut - pes - který mu údajně každý den přinášel do jeho lesní chatrče skývu chleba. Ten pes tam u té sochy původně byl, ale nějak tam nedržel a proto byl odstraněn a uschován. Nad sv. Rochem je pak ještě socha sv. Petra. Levý boční oltář nese obraz sv. Václava v knížecím rouchu, před oltářem je dřevěná kazatelna s velmi příkrými, téměř nebezpečnými schůdky. Pravý boční oltář je zasvěcen svaté panně Barboře, jejímž atributem je věž (její vězení) se třemi okny, které jí připomínaly Nejsvětější Trojici. V dlažbě bývaly tři náhrobní kameny z 18. stol. a na věžičce byly koncem 19. stol. celkem 3 zvony.
Dnes je tam jen jeden menší, poměrně nový zvon, pořízený Církví československou husitskou ve 20. letech 20. století. Zvon byl pravoslavnými bratry v roce 2000 vybaven el. pohonem s automatickým ovládáním. Od svátku sv. Barbory 4. prosince 2000 je v provozu a zvoní každé nedělní poledne. Zprovozněním zvonu byla současně završena poslední etapa renovace kaple sv. Barbory, zahájená v září 1999, při níž kromě nových omítek bylo vyměněno také všech osm barokních oken. Tyto práce přišly na 1,6 mil. Kč. Kaple je velmi pěkně, vně i uvnitř opravená, vnější i vnitřní omítky jsou hladké, bílé a čisté. Jestli na poměrně velkém a dnes úplně prázdném kůru bývaly v minulosti nějaké píšťalové varhany, už nikdo dobře neví.
Po zatopení a uzavření starého farního kostela u řeky v r. 1862 zde byly se souhlasem mikulovských Dietrichsteinů až do roku 1879 konány všechny katolické bohoslužby, křty, svatby, pohřby, nicméně kaple tomuto účelu sloužila jen jako nevyhovující, malé provizorium a to jen do doby, než byl postaven a otevřen nový farní kostel. Trvalo to téměř 18 let ! V tomto obtížném a nelehkém období, plném starostí, byli kounickými faráři Mikuláš Steindel do r. 1866, Pavel Juřena do r. 1874 a Ignát Hýbl do r. 1879. Pak byla kaple Barborka nevyužívána a zřejmě i neudržována.
Po první světové válce v r. 1921 kapli sv. Fabiána a Šebestiána kounické obecní zastupitelstvo pronajalo nově vzniklé Církvi československé husitské na dobu 15 let. V devadesátých letech 20. století byla kaple za pomoci města důkladně opravena a pravidelně se v ní konají nedělní pravoslavné bohoslužby. V kapli sv. Fabiána a Šebestiána, na Barborce, bývají také občas pořádány výstavky nebo i koncerty duchovní a vážné hudby, jako např. každoročně ve vánočním období nebo i při jiných příležitostech v průběhu roku.
Původní starý oltářní obraz svaté panny Barbory
Někdejší pohled na kapli Barborku přes starou Horní bránu na příjezdu od Pravlova,
která byla zbořena v roce 1960
Kaple sv. Jana Křtitele
Opravená hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele
Je to bývalá hřbitovní kaple, gotická stavba ze 16. stol., která stála na starém, několikrát rozšiřovaném hřbitově v Závodí. Před hřbitovem býval kříž z r. 1776 (byl 1938 přenesen na nový hřbitov) a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1731, která je tam doposud. V kapli byl zvláštní, neobvyklý oltář, jehož pozadí při čelní stěně bylo umělecky sestaveno a vyzdobeno z kořenů šípkových růží a vinné révy. Byly v něm sošky sv. Jana Křtitele, poustevníka sv. Antonína Velikého a sv. Jarolíma (Jeronýma). Nahoře, na oblouku, který asi měl představovat duhu, byla soška sedícího, zmučeného a opět zmrtvýchvstalého, pravděpodobně soudícího Ježíše Krista a dvou andělů (patrně výjev z posledního soudu), na bocích pak ještě byly sošky dvou světic, jejichž jména – koho měly představovat – se však nezachovala. Při vnější zdi bývala kamenná kazatelna. Na věži kaple byly před první světovou válkou dva zvony, oba z roku 1556. Větší z nich praskl a musel být za faráře Keše v r. 1889 u zvonaře J. Vebera v Brně přelit a znovu pak byl příležitostně posvěcen brněnským biskupem Bauerem 25. listopadu 1889.
. Také lehká dřevěná věžička na střeše není asi původní, neboť ta by jistě neunesla dva téměř metrákové zvony, které tam bývaly ještě na zač. 20. století.
Pohled na starý hřbitov s kaplí sv. Jana Křtitele v Závodí na levém břehu řeky Jihlavy
Od 1. ledna 1938 se nastarém hřbitově v Závodí přestalo pohřbívat a byl otevřen nový, tehdy tzv. komunální hřbitov (stávající) nad Kounicemi za židovským hřbitovem při cestě k Šibeničné, který však už nesměl být z rozhodnutí radnice posvěcen. Starý hřbitov v Závodí pak byl ještě ponechán až do roku 1948, kdy byly na jaře z něho všechny kříže a pomníky odstraněny a hřbitov zplanýrován.
Tak vypadal památný barokní oltář ve hřbitovní kapli sv. Jana Křtitele, který byl uctívaným patronem kounických vinohradnických kopáčů. V umělecky vytvořeném pozadí oltáře, sestaveném z kořenů vinné révy a šípkových růží, byly umístěny sošky svatých. V kapli, která sloužila také jako márnice, bylo několik lavic, máry pro nošení rakví a železný stojan na svíce.
Původní dřevěná soška Ježíše Krista z oltáře v kapli sv. Jana Křtitele, která je nyní uschována v diecézním depozitáři
Kaple sv. Alžběty
Tato kaplička již dnes neexistuje. Zanikla při výstavbě kulturního domu v sedmdesátých letech 20. století.
Dnes už neexistující kaplička sv. Alžběty při někdejším starém kounickém špitálu, zřízeném kdysi pro přestárlé panské služebnictvo, žijící z deputátu, který špitálu každoročně přidělovala vrchnost. Vlevo je vchod do špitálu, vpravo je ulička, která sloužila jako příchod i příjezd k jedinému dřevěnému mostu přes řeku Jihlavu, který býval často poničen nebo i odplaven povodněmi na řece a kudy se ubíraly všechny pohřební průvody z kostela na hřbitov v Závodí.
Pohled na panský špitál s kapličkou sv. Alžběty, jak se jevil v minulosti při příchodu od Nových, dříve Německých Bránic
Na rohu pozemku, na němž dnes stojí kulturní dům, vystupovala z uliční fronty dolního náměstí do dnešní křižovatky, směrem k jihu malá, pětiboká apsida s dřevěnou věžičkou, nízké, v zemi utopené, starobylé gotické kapličky svaté Alžběty, která bývala součástí "panského špitálu" (říkali mu též hraběcí špitál), který byl určen pro dožití bývalých panských služebníků. V roce 1692 v něm pobývalo 7 osob, od června téhož roku pak už 12 osob, 6 mužů a 6 žen. Špitál dostával ročně od vrchnosti následující zaopatření:
90 zl., 912 liber masa, 3 m. (měřice) pšenice, 66 m. žita, 12 m. ječmene, 6 m. hrachu, 78 mázů soli, 54 liber omastku, 144 liber sýra, 12 kaprů, 6 beček kyselého zelí, 12 kop řepy, 24 libry mýdla, 26 liber svíček, 78 beček piva, a 52 sáhů dříví. Trboušany a Silůvky jim dodávaly 2 sáhy dřeva, Neslovice, Mor. Bránice a Hlína po jednom sáhu. Tohoto dobrodiní mohli používat zestárlí vrchnostenští služebníci. Pro obecní chudé založil v r. 1804 měšťan František Chmelíček v ulici Na psinkách č. 435 "Obecní špitál" pro 7 chudých (v r. 1902 jich bylo 12), kteří tam měli zdarma byt a živili se milodary, podporou farního chudinského ústavu a úroky z fondů, které v r. 1836 činily 700 zl.
V kapli sv. Alžběty byla oltářní deska vytvořena starým náhrobním kamenem (česká gotika) se jménem neznámého kanovníka snad španělského původu ze 14. stol. Deska s latinským nápisem i maurskými znaky byla při likvidaci kaple (výstavba kulturního domu) přenesena do kláštera Rosa coeli.
Někdejší kounický panský špitál a kaple sv. Alžběty – pohled z náměstí
Kaple sv. Alžběty měla být na přání památkářů zachována, byla zapracována do původních projektů kulturního domu a ještě v šedesátých letech 20. století v původní, zchátralé podobě stále ještě existovala (to už byla hrubá stavba KD téměř hotová), ale zřejmě pro výskyt některých nepředpokládaných projekčně-technických problémů, i pro nedostatek peněz při dokončování stavby, bylo od tohoto záměru upuštěno a kaplička byla v rámci přepracování původního projektu a požadovaných zjednodušujících úprav a úspor zbourána a zcela pak už zmizela ze spodní části dolnokounického náměstí.
Kounické náměstí ještě s kapličkou sv. Alžběty, jak vypadalo kolem roku 1920. Vlevo vzadu, tam, kde dnes je pod opravenou synagogou autobusové nádraží, pod nímž je dnes také na volném prostranství umístěn velký, historický dubový vinařský lis, jsou ještě vidět staré židovské, jednoposchoďové domy.
Starý, gotický náhrobní kámen, který v kapli sv. Alžběty sloužil jako oltářní deska, na které byly pro chovance špitálu slouženy mše sv. V desce je zasekána a zapuštěna schránka s ostatky některých svatých, které dříve musely být v každém oltáři, na kterém byly slouženy mše. Nyní se kámen nachází v areálu Rosa coeli.
Jedna z posledních fotografií torza kaple sv. Alžběty z konce 60. let 20. století, kdy byla stavba kulturního domu přechodně pozastavena. Později musel být projekt KD zjednodušen a přepracován a v něm se už se zachováním kaple sv. Alžběty neuvažovalo. Rozestavěné východní křídlo s okny k silnici k mostu bylo zrušeno a odstraněno a na jeho místě je dnes jen otevřená terasa nad opraveným původním suterénem. Tam, kde bývala kaplička sv. Alžběty, je dnes schodiště na tu nynější terasu.
Dnešní pohled na kulturní dům a místo, kde bývala kaple sv. Alžběty
