Historie farnosti

Nejstarší písemné připomínky Dolních Kounic se vztahují ke klášteru Rosa coeli, vystavěnému v létech 1181 až 1183. První zmínka o nich vůbec je ve falzu zakládací listiny staroboleslavské kapituly, kde ve výčtu majetku k roku 1046 je uváděna i obec Dolní Kounice. Hlavně jsou však zmiňovány při zakládání místního premonstrátského ženského kláštera. Asi ve 14. století se staly městečkem, 1535 získaly právo pečetit červeným voskem, znak jim však ještě nebyl přidělen. Teprve v r. 1571 získaly Dolní Kounice i nový městský znak:- krahujce na rudém poli.

KLÁŠTER

Klášter Rosa coeli - Růže nebeská - založil a postavil moravský pán, Vilém z Kounic ( Vilhelm de Pulm). Byl v družině Konráda III. Znojemského, se kterým se předtím v r. 1176 podílel na válečné výpravě do Rakous, při které plenili, drancovali a snad i vypalovali kostely a kláštery. Bylo to období sporů o pohraniční Vitorazsko. Pan Vilém se vydal na kající cestu do Říma, kde se ze svých skutků vyznal a kde mu papež Alexandr III. za pokání uložil, aby postavil nový panenský klášter.A tak v létech 1181 až 1183 vznikl nový, panenský klášter premonstrátek podle řádu sv. Norberta, u kterého byl později, za probošta Rulanda, vybudován velký, gotický chrám, zasvěcený Panně Marii kterou latiníci nazývali Růží nebeskou.

Hned po dostavbě nového kláštera v r. 1183, jehož původní podoba, velikost ani dispoziční řešení dnes není známa, přišla do Kounic v den sv. Dionýzia (podle starého kalendáře snad 9. října) první skupina sester premonstrátek z kláštera v Louňovicích pod Blaníkem, založeného 1149. S nimi přišel i louňovický převor Petr, který se tak stal prvním proboštem kounickým.

 Za jeho působení se strhla u nedalekých Loděnic v r. 1185 ukrutná, bratrovražedná bitva mezi přemyslovcem Konrádem Otou moravským a českým knížetem Bedřichem, při níž padlo na 4.000 bojovníků. Tehdy válečný ryk, rachot bubnů a zvuk rohů, promíchaný s křikem bojujících, dusot koní a břinkot mečů bylo slyšet až za zdi kounického kláštera.

Za vlády Lucemburků byl v letech 1328-1390 kláštrer postupně přestavěn do gotiky.Klášter ale netrval do skonání věků, jak mu předpověděl letopisec Gerlach, ale již v r. 1527 zanikl.

V r. 1537 koupil kounické panství Jiří Žabka z Limberka za 12.040 zl., a opravil klášter i kostel, který si vyvolil za místo posledního odpočinku pro svůj rod. Když v r. 1552 zemřel, byl tam pohřben jako jediný ze svého rodu.   

         Klášterní budova zůstala po zániku kláštera 1527 zpustlá až do roku 1698, kdy kníže Ferdinand z Dietrichsteina prodal chrám Rosa coeli klášteru strahovskému, ovšem bez bývalých statků. Strahovští premonstráti za opata Víta Seipla opravili v klášteře Rosa coeli nejdříve kapli, která byla vysvěcena v r. 1699. První mši sv. tam sloužil strahovský opat Vít Seipl. Ale ani jejich snaha nebyla korunována úspěchem. V r.1703 navíc nové dílo zničil obrovský požár.

V r. 1808 pak strahovský opat Milo Grün klášterní budovu s kostelem i se statkem v Německých Bránicích přepustil opět Janu Křtiteli z Dietrichsteina za 45.000 zl. a ten je připojil ke svému kounickému panství.

Již ve 13. století byla také v Kounicích fara, nad níž měl patronátní právo klášter. Kromě Dolních Kounic, Moravských a Nových ( dříve Německých ) Bránic, Trboušan a Mělčan, přináležel do kounické farnosti také Pravlov ( kolem r. 1630 ), Neslovice ( 1656 až 1760, kdy pak byly připojeny k Ivančicím ) a Hlína ( 1656 až 1787, kdy potom byla přiřazena pod duchovní správu v Neslovicích ). Původní stará kounická fara stávala ve Farní ulici při starém kostele u řeky a to na místě dnešního posledního domku po pravé straně směrem k řece.

Více se o historii Rosa Coeli dočtete v článku Milana Řiháčka  zde. 

STARÝ FARNÍ KOSTEL

Starý, farní, dvoulodní gotický kostel z r. 1411 stával uprostřed původního hřbitova, užívaného do roku 1590, mezi náměstím a pravým břehem řeky, kde jsou dnes dvorky a zahrádky domů čp. 481 a 133.

Byl malý a už chatrný , věřící se do něho nevešli, a i za největší nepohody museli mnozí stávat venku. V polovině 19. stol. měla kounická farnost přes pět tisíc duší . Pro svou nevýhodnou polohu na samém břehu řeky byl kostel neustále ohrožován zátopami.

Při katastrofální povodni v noci z 1. na 2. února 1862, kdy vodou bylo zničeno neb poškozeno na 200 domů a ve vlnách utonulo 5 osob, stála voda v kostele do výše 7 stop ( 2,2 m ) a vnikla i do hrobek, které úplně zničila. Okresní úřad v Židlochovicích 15. března nařídil kostel uzavřít. Tehdejší farář Mikuláš Steindl (kounický rodák) přenesl včas Nejsvětější Svátost do kaple sv. Fabiána a Šebestiána ( na Barborku ), a od té doby byly zde, v tomto ještě menším provizoriu, hned slouženy mše sv., konány křty a svatby a to až do roku 1879, kdy byl nový farní kostel na místě zbourané staré radnice dostavěn a dne 19. října o posvícenské, dvacáté neděli po sv. Duchu, slavnostně požehnán a zasvěcen opět sv. apoštolům Petru a Pavlu, stejně jako starý, už 17 let uzavřený a opuštěný kostel, který pak byl v r. 1881 odsvěcen a zbourán. Vedle starého kostela také bývala stará farní obecná škola v místě dnešního domu č.p.135.

Hlavní parametry nového kostela:       délka:              45 m

                                                               šířka:             21 m

                                                               výška:            20 m

                                                               výška věže:     41,6 m

Projektant: stavitel Antonín Strnad

Projekt byl vypracován dle návrhu architekta Schlepse (z Valtic u Břeclavy) ve slohu vlašské renesance.

Stavbu prováděl kounický rodák, stavitel Josef Jelínek ze Židlochovic.

Fundátorkou - patronkou kostela byla Terezie hraběnka Herbersteinová, rozená Dietrichsteinová (sídlila na zámku v Libochovicích), na jeho stavbu věnovala 15.000 zlatých ve třech termínech.

Celkový náklad na stavbu kostela činil 60.000 zl. (projekt?) a jednotlivé obce

farnosti se na něm měly podílet dle návrhu z 3. ledna 1874 podle výše odváděných daní takto:

                   Dolní Kounice      17.535 zlatých 51 kr.

                   Mělčany                 5.852 zlatých 81 kr.

                   Trboušany             5.693 zlatých 27 kr.

                  Moravské Bránice  4.483 zlatých 39 kr.

                   Německé Bránice  3.813 zlatých 35 kr.

                   úhrnem:                37.378 zlatých 33 kr.

V brožurce, nazvané Památka na oslavu 150tiletého vystavění kostela sv. Antonína Padovanského od P. Augustina Kratochvíla, kaplana v Popovicích, z r. 1907, je napsáno: Nynější farní chrám sv. Petra a Pavla byl vystavěn na místě staré radnice v l. 1877 - 1879 nákladem  52.378,33 zl.

Jedná se pravděpodobně o oficiální, až později známou konečnou částku, za kterou byl nový farní kostel v Dolních Kounicích skutečně postaven.

                                                                                                       Milan Řiháček  2008