Posloupnost kounických farářů
Nejstarší záznamy o kounické faře pocházejí z konce 13. století, patronát nad farou měl kounický klášter.
Jména některých farářů z nejstarších jsou uváděna takto:
1286 a 1297 Theodorich,
1484 Mikuláš,
1503 Václav,
1506 Leonard,
1513 Prokop,
1525 Wolfgang,
1536 Jiří, kanovník brněnský.
V letech 1552 až 1621, v neklidné době reformace a formování stavovského a protihabsburského odboje, která se nevyhnula ani Kounicím a též ani kounickému klášteru Rosa coeli (Růže nebeská), či oslavanskému Vallis S. Mariae ( Údolí Mariino - panny cisterciačky), působili v kounické farnosti mezi jinými tito připomínaní reformističtí (bratrští, pikardští, valdenští a j.) kazatelé :
1563 Jan Hořepnický ( "první pikardský kazatel" ),
1581 Bartoloměj Bartoš,
1586 Viktorín Agrikola,
1588 Valentin Palas a jeho manželka Eva,
1594 Matěj Dukát,
1596 Petr Soběslavský a jeho manželka Dorota,
1598 Ondřej Bezděcký,
1605 - 1612+ Petr Nikolaides,
1606 ...Eliáš, správce bratrského sboru,
1611 Jakub Práchenský, správce bratrského sboru,
1612 - 1616 Václav Kasparides - "učitel slova Božího" - z jeho odkazu byla zbudována ve starém farním kostele mramorová kazatelna r. 1618 ),
1616 Zachariáš Zábřežský,
1618 - 21 Jan Čejka. Bylo to období, kdy na jedné straně docházelo k uvolnění a oslabení vnitrocírkevní disciplíny i mravů a k odpadům od katolické církve a kdy na druhé straně si místní vrchnosti osobovaly právo rozhodujícím způsobem ovlivňovat obsazování far a kostelů dle tehdy prosazované zásady: Cuius regio, eius religio - Čí panství, toho náboženství. Zánik kounického kláštera (1527) i blízké Ivančice způsobily rozšíření sektářství, neboť tu byli podobojí, novokřtěnci a především čeští bratří, kterým se říkalo také Valdenští nebo Boleslavští (asi dle bratrského biskupa v Ivančicích, který se jmenoval Jan Aeneas Boleslavský 1577 - 1594+). Tito bratrští kněží pak obsadili i farní kostel, když král Ferdinand I. r. 1552 nařídil olomouckému biskupovi, aby dal kněze do městečka Kounic, ať už pod jednou nebo podobojí, neboť kouničtí konšelé si prý totiž stěžovali u krále, že "od dávných let nemají v městě ani kněze, ani učitele duchovní, takže kostel zpustl a lid obecný co hoveda na světě živi jsú ". Pro nedostatek katolického kněžstva v té době byly proto Kounice obsazeny nekatolickým kazatelem. Přispěla k tomu i skutečnost, že tehdejší kounická vrchnost - páni z Rožmitálu, ze Zástřizl a z Drnovic - byli příznivci bratrské jednoty. Po Bílé hoře 1623 pak byla fara i kostel v Dolních Kounicích zase vráceny katolíkům.
Rekatolizaci farnosti od r. 1622 zajišťovali brněnští jezuité. Z tohoto období však žádné podrobnější záznamy o konkrétních jménech farářů nebo duchovních správců a o jejich činnosti (kromě Jakoba Boncarpiho, uvedeného v registrech obce pod titulem "dvojctihodný pán, pan páter Kurcz Jakobus de Bonis a Carpo, z řádu sv. Františka, doktor písma sv., farář zdejší, kounický") v kounické farnosti z období třicetileté války, nejsou známé.
V roce 1583 - 1589 byl rychtářem a také v době výstavby staré radnice v roce 1604 byl údajně starostou, neboli purkmistrem v Kounicích pan Jarolím ( Lorenz ) Plucar. Pocházel z tehdy známého a rozvětveného rodu kounických řezníků a bydlel v domě, kde je dnes římskokatolická fara. Jeho syn Jan byl rychtářem v Dolních Kounicích v r. 1613. Příslušníci tohoto rodu často zastávali exponovaná místa v obci. Avšak Plucar se snad také zúčastnil protihabsburského odboje, po porážce na Bílé hoře s celou rodinou emigroval, jeho majetek byl zkonfiskován a jeho dům, (dnes čp. 129), připadl novým majitelům panství - Dietrichsteinům - kteří jej později darovali katolické církvi pro zřízení nové fary ( 1632 ). Původní fara bývala ve Farní ulici při starém kostele u řeky, kde byla ohrožována, stejně jako kostel, poměrně častými zátopami a v jejích sklepech vystupovala často spodní voda od řeky.
Katoličtí faráři v Kounicích po Bílé hoře-catholicus parochus
ALOVISI GIOVANI BABTISTA, *kolem r.1600 v Bologni v Italii, SKLADATEL BAROKNÍ CÍRKEVNÍ HUDBY
Kolem r. 1628 je již členem řádu minoritů , byl bakalářem teologie a hudebním prefektem Františka kardinála z Dietrichsteina. r. 1637 Doktorem Theologie. Byl od r 1643 farářem v Dolních Kounicích, od r. 1645 také v Malešovicích.
V r. 1646 je farářem i v Perné a 20.10.1653 pak přichází na faru do Dolních Věstonic.Tam je vzpomínán i v r. 1663. Kromě toho dále vedl faru v Pravlově, Strachotíně i v Horních Věstonicích. Na jižní Moravě nebylo v té době obsazeno 257 ze 636 far. Byl naprostý nedostatek kněží. Hudbě se přestal nakonec věnovat.
Mikuláš Kochemius 1623 ? ze slezského Opolí
Jakub Anthon 1627
Jakob Kurz 1632
Jakob Boncarpi - parochus (farář)-1645 - minorita konventuál v Itálii, biskup
Imerský, předseda víděňské kapituly, konané 1646, bývalý kvardián vídeňský a jihlavský, po mnoho let farář v Kounicích (přibližně
1627 - 1649), potomní děkan v Oberleis, tamtéž zemřelý a v Asperně - v kapli sv. Antonína pohřbený. Budovatel nové kounické fary po roce 1632.
V obecních registrech je titulován jako "dvojctihodný pán, pan páter Jakobus de Bonis a Carpo, z řádu sv. Františka, doktor písma sv., farář zdejší, kounický".
Ondřej Paulín Dědický 1649
Jan Alois Thoman 1658, 1662
Leopold Bedřich Styller 1676 - 1689 (Stüller)
Jan Josef Krzenek (Křenek) 1690
Jan Josef Hencza (Henča) 1690 - 1730
Antonín Blažej Karel Delincz 1730 - 1736
Václav Pokorný ?
Ondřej Jan Czechmeister 1736 - 1771
Libor Chládek 1771 - 1792
Vavřinec Ignác Kessnar 1792
Jan Dom. Mascha (Máša) 1792 - 1812 zakladatel farní kroniky (1804)
Ant. Lucanus Matiena 1814
František Ferdinand Porsch 1818 z Ivančic
Filip Borovetz (Borovec) 1826 z Chrudimi
Jan Geřabek (Jeřábek) 1831 Wolinens.
Ignac Ruhmer 1841 z Brna
Leopold Eisenfest 1850 kounický rodák
Mikuláš Steindl 1861 kounický rodák
Pavel Juřena 1867 z Halenkovic u Napajedel
Farní kroniku, neboli pamětní knihu, založil kounický farář a děkan Jan Dominik Máša ( Mascha ) v roce 1804. Matriky začaly být vedeny v Kounicích pro oddané od r. 1662, pro pokřtěné od r. 1663 a pro zemřelé od r. 1667. Matriky byly psány zpočátku česky, pak střídavě latinsky a německy, od r. 1866 opět česky.
Roku 1691 dostávali od obce: učitel 8 zl., varhaník 30 zl. a zvoník 5 zl. moravských. Kounický farář měl ( 1782 ) roční užitek z polí 50 zl., od vrchnosti 50 zl., deputát: 12 m. pšenice, 23 m. žita, 2 m. ovsa, 10 m. luštěnin, 24 beček piva, 3 vědra mladého vína, 18 sáhů dříví, 8 mandelů pšenice, tolikéž žita, z Něm. Bránic 3 vědra vína a 19,18 zl. místo desátku, z Hlíny pak za desátek 7 zl. Vše vykoupeno by odpovídalo hodnotě 4640 zlatých. Z toho pak platil a živil kooperátory i domácí personál, starající se o farní domácnost, obdělávání polí a chov domácícho zvířectva a zajišťoval po celý rok provoz kostela i celého farního hospodářství, včetně vyplácení kostelníků, zvoníků, varhaníka a pod.
Kouničtí faráři, působící při novém farním kostele
Ignát Hýbl nar. 1828, vysvěcen 1858, z Drozdova u Zábřehu, v Kounicích 1. 7. 1874 až 15. 1. 1884,odešel do Vlasatic
Petr Čech nar. 1850, vysvěcen 1877, z Rovenska u Zábřehu, v Kounicích březen 1884 až 2. 2. 1888,odešel do Pravlova
František Keš nar. 1843, vysvěcen 1870,z Veselí nad Lužnicí, v Kounicích srpen 1888 až září 1892, odešel do Vlasatic , + 1905.
Josef Švaříček nar. 1862, vysvěcen 1885, z Okříšku u Želetavy, v Kounicích 9. 12. 1892 až 21. 1. 1923, 21. 1. 1923,
pohřben v D. K.
Petr Blaha nar. 1887, vysvěcen 1910 ze St. Města u Uh. Hradiště, v Kounicích 2. 5. 1923 až 30. 6. 1935,
odešel do Brna na ulici Křenovou,+ 1938
Hubert Růžička nar. 1893, vysvěcen 1917, z Bučovic, v Kounicích 8.12.1935 až 31.12.1937, + náhle 1. 1. 1938 v D. K.
Josef Dyčka nar. 1900, vysvěcen 1924, z Boskovic, v Kounicích 29. 6. 1938 až 11.12.1969, + v D. K. 11. 1. 1970
od 1. 1. 1952 do 28. 2. 1969 byl též děkanem rosickým
Josef Vaněčka T.J. nar. 1912, vysvěcen 1943, ze Sehradic u Luhačovic, v Kounicích 1. 12. 1969 až 1. 1. 1990,odešel do Křepic
u Hustopečí, dříve profesor na velehr. gymnásiu, zemřel a pohřben na Velehradě r. 2000
Jiří Hének nar. 1. 12. 1961, vysvěcen 1986, ze Žďárné u Boskovic, před příchodem do D.K. byl kooperátorem ve Velkém
Meziříčí, v Kounicích 7. 1. 1990 až 30. 7. 1990, odešel do Doubravníku u Tišnova, Žďárce a do Dolních Louček
( nyní je od 8/97 v Loděnicích )
Karel Hugo nar. 2. 2. 1927, do alumnátu šel v r. 1968, vysvěcen 1972, rodák z Ivančic, v Kounicích od 1. 8. 1990 - 2007, přišel z Brna - Židenic. Předtím působil též v Jihlavě a v Blučině.Po 17-tiletém působení v Dolních Kounicích,vypomáhal v Ivančicích,kde v nemocnici zemřel 27.září 2009 ve věku 82 let.
Karel Obrdlík Na základě biskupského dekretu č.j. 0991/07 ze dne 9. července 2007 byl jmenován do naší farnosti jako
nový duchovní správce Mgr. Karel Obrdlík. Narodil se v Brně (jeho matka pocházela ze Slovácka) a po
absolvování středoškolských studií na Střední všeobecně vzdělávací škole a Střední zdravotnické škole (obor
rentgenový laborant), nastoupil 1969 na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci, což byla tehdy pobočka
bohoslovecké fakulty v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 30. června 1973 v Brně na Petrově olomouckým biskupem
Josefem Vranou a svou primiční mši svatou slavil v Brně - Židenicích hned další den 1. července 1973.
Působil na Starém Brně, v Bořitově/Dlouhé Lhotě/,v Třešti/Růžené/, Babicích u Lesonic/Čáslavicích/,Blansku,
Zbýšově /Oslavanech a Čučicích/.
Milan Řiháček 2008
