Křest

Křest malého dítěte.

Na rozdíl od dospělého nemůžeme od malého dítěte čekat ano rozhodnutí pro křest ani vyznání víry.Malé děti se křtí proto,že patří do rodiny křesťanů a ta chce,aby dítě mělo spolu s nimi účast na životě církve.Proto se žádá od rodičů a kmotrů,aby byli pokřtěni,byli schopni svou křesťanskou víru při křtu vyznat a mohli tak uvést do víry i dítě,které je jim svěřeno.Proto by měli být oba rodiče katolicky pokřtěni a vychováni a měli by žít v církvi svou víru.Pokud toto platí jen o jednom,může to stačit,ovšem je třeba aby si oba byli vědomi závazku,který ze křtu pro rodiče vyplývá a respektovali to,i když ho bude uskutečňovat jen jeden z rodičů.O křest dítěte žádají zásadně jeho rodiče,kteří jediní mohou přijmout plnou zodpovědnost za to,že jejich dítě bude vychováváno ve víře v Krista a v prostoru života a víry církve.Kmotr nebo kmotra v tom mají rodičům pomáhat a tuto ochotu také před ostatními účastníky deklarují.V každém případě je třeba v dostatečném předstihu kontaktovat místního faráře a domluvit podrobnosti.Ke křestnímu zápisu je třeba donést rodný list dítěte,oddací list rodičů a jména s adresami kmotrů.Pro vlastní obřad křtu je dobré opatřit si křestní roušku a křestní svíčku.Je samozřejmě možné pokřtít i dítě svobodné nebo rozvedené matky,jsou-li ostatní podmínky splněny.   

 

Křest dospělého. 

Křest dospělého člověka je možný tehdy,jestliže uvěřil v Krista jako jediného plného zachránce člověka,poznal a přijal víru církve a vyznává ji a chce žít ve společenství katolické církve a respektovat její učení víry i morálky.Dospělý člověk má za normálních okolností přijmout v jedné slavnosti tři takzvané iniciační svátosti,tedy být pokřtěn,biřmován a přijmout eucharistii.Příprava na křest probíhá v několika etapách tzv.katechumenátu.Délka přípravy na křest je různá,musí respektovat postupné rozvíjení víry člověka,zpravidla trvá jeden rok.Během této doby katechumen prožívá jak formální vyučování a rozhovory nad urřitými tématy,tak má možnost neformálně objevovat různé rozměry víry a života místní církve. Je dobré,když dospělého adepta provází na jeho cestě ke křtu někdo,kdo mu je oporou a kdo mu bude oporou v cestě víry i po křtu.Takový člověk,je-li sám pokřtěným a biřmovaným katolíkem,žijícím z víry-může být křtěncem vybrán za kmotra. Je důležité,aby se při přípravě na křest včas zjistilo,zda adept nebo adeptka křtu buď žije v platném církevním sňatku nebo zda žije ve svazku,který může být po křtu zplatněn.