Kněží naší farnosti 

Posloupnost kounických farářů 

Nejstarší záznamy o kounické faře pocházejí z konce 13. století, patronát nad farou měl kounický klášter. Jména některých farářů z nejstarších dob jsou uváděna takto: 1286 a 1297 Theodorich, 1484 Mikuláš, 1503 Václav, 1506 Leonard, 1513 Prokop, 1525 Wolfgang, 1536 Jiří, kanovník brněnský. V letech 1552 až 1621, v neklidné době reformace a formování stavovského a protihabsburského odboje, která se nevyhnula ani Kounicím a též ani kounickému klášteru Rosa coeli (Růže nebeská), či oslavanskému Vallis S. Mariae ( Údolí Mariino - panny cisterciačky), působili v kounické farnosti mezi jinými tito připomínaní reformističtí (bratrští, pikardští, valdenští a j.) kazatelé : 1563 Jan Hořepnický ( "první pikardský kazatel" ), 1581 Bartoloměj Bartoš, 1586 Viktorín Agrikola, 1588 Valentin Palas a jeho manželka Eva, 1594 Matěj Dukát,, 1596 Petr Soběslavský a jeho manželka Dorota, 1598 Ondřej Bezděcký, 1605 - 1612+ Petr Nikolaides, 1606 ...Eliáš, správce bratrského sboru, 1611 Jakub Práchenský, správce bratrského sboru, 1612 - 1616 Václav Kasparides - "učitel slova Božího" - z jeho odkazu byla zbudována ve starém farním kostele mramorová kazatelna r. 1618 ), 1616 Zachariáš Zábřežský, 1618 - 21 Jan Čejka. Bylo to období, kdy na jedné straně docházelo k uvolnění a oslabení vnitrocírkevní disciplíny i mravů a k odpadům od katolické církve a kdy na druhé straně si místní vrchnosti osobovaly právo rozhodujícím způsobem ovlivňovat obsazování far a kostelů dle tehdy prosazované zásady: Cuius regio, eius religio - Čí panství, toho náboženství. Zánik kounického kláštera (1527) i blízké Ivančice způsobily rozšíření sektářství, neboť tu byli podobojí, novokřtěnci a především čeští bratří, kterým se říkalo také Valdenští nebo Boleslavští (asi dle bratrského biskupa v Ivančicích, který se jmenoval Jan Aeneas Boleslavský 1577 - 1594+). Tito bratrští kněží pak obsadili i farní kostel, když král Ferdinand I. r. 1552 nařídil olomouckému biskupovi, aby dal kněze do městečka Kounic, ať už pod jednou nebo podobojí, neboť kouničtí konšelé si prý totiž stěžovali u krále, že "od dávných let nemají v městě ani kněze, ani učitele duchovní, takže kostel zpustl a lid obecný co hoveda na světě živi jsú ". Pro nedostatek katolického kněžstva v té době byly proto Kounice obsazeny nekatolickým kazatelem. Přispěla k tomu i skutečnost, že tehdejší kounická vrchnost - páni z Rožmitálu, ze Zástřizl a z Drnovic - byli příznivci bratrské jednoty. Po Bílé hoře 1623 pak byla fara i kostel v Dolních Kounicích zase vráceny katolíkům. Rekatolizaci farnosti od r. 1622 zajišťovali brněnští jezuité. Z tohoto období však žádné podrobnější záznamy o konkrétních jménech farářů nebo duchovních správců a o jejich činnosti (kromě Jakoba Boncarpiho, uvedeného v registrech obce pod titulem "dvojctihodný pán, pan páter Kurcz Jakobus de Bonis a Carpo, z řádu sv. Františka, doktor písma sv., farář zdejší, kounický") v kounické farnosti z období třicetileté války, nejsou známé. 

V roce 1583 - 1589 byl rychtářem a také v době výstavby staré radnice v roce 1604 byl údajně starostou, neboli purkmistrem v Kounicích pan Jarolím ( Lorenz ) Plucar. Pocházel z tehdy známého a rozvětveného rodu kounických řezníků a bydlel v domě, kde je dnes římskokatolická fara. Jeho syn Jan byl rychtářem v Dolních Kounicích v r. 1613. Příslušníci tohoto rodu často zastávali exponovaná místa v obci. Avšak Plucar se snad také zúčastnil protihabsburského odboje, po porážce na Bílé hoře s celou rodinou emigroval, jeho majetek byl zkonfiskován a jeho dům, (dnes čp. 129), připadl novým majitelům panství - Dietrichsteinům - kteří jej později darovali katolické církvi pro zřízení nové fary ( 1632 ). Původní fara bývala ve Farní ulici při starém kostele u řeky, kde byla ohrožována, stejně jako kostel, poměrně častými zátopami a v jejích sklepech vystupovala často spodní voda od řeky.

Katoličtí faráři v Kounicích po Bílé hoře-catholicus parochus

  

ALOVISI  GIOVANI   BABTISTA, *kolem r.1600 v Bologni v Italii
SKLADATEL BAROKNÍ CÍRKEVNÍ HUDBY

Kolem r. 1628 je již členem řádu minoritů , byl bakalářem teologie a hudebním prefektem  Františka kardinála z Dietrichsteina.  r. 1637 Doktorem Theologie.

Byl   od  r 1643  farářem v Dolních Kounicích, od r. 1645 také v Malešovicích.
V r. 1646 je farářem i v Perné a 20.10.1653  pak  přichází na faru do Dolních Věstonic.Tam je vzpomínán i v r. 1663. Kromě toho dále vedl faru v Pravlově, Strachotíně i v Horních Věstonicích. Na jižní Moravě nebylo v té době obsazeno 257 ze 636 far. Byl naprostý nedostatek kněží. Hudbě se přestal nakonec věnovat.

 

Mikuláš Kochemius                        1623 ?        ze slezského Opolí

Jakub Anthon                                 1627

Jakob Kurz                                     1632

 

 

Jakob Boncarpi - parochus (farář)-1645 - minorita konventuál v Itálii, biskup

Imerský, předseda víděňské kapituly, konané 1646, bývalý kvardián vídeňský a jihlavský, po mnoho let farář v Kounicích (přibližně

1627 - 1649), potomní děkan v Oberleis, tamtéž zemřelý a v Asperně - v kapli sv. Antonína pohřbený. Budovatel nové kounické fary po roce 1632.

         V obecních registrech je titulován jako "dvojctihodný pán, pan páter Jakobus de Bonis a Carpo, z řádu sv. Františka, doktor písma sv.,      farář zdejší, kounický".

  

Ondřej Paulín Dědický                             1649

Jan Alois Thoman                           1658, 1662

Leopold Bedřich Styller                  1676 - 1689    (Stüller)

Jan Josef Krzenek       (Křenek)     1690

Jan Josef Hencza (Henča)               1690 - 1730

Antonín Blažej Karel Delincz          1730 - 1736

Václav Pokorný                              ?

Ondřej Jan Czechmeister               1736 - 1771   

Libor Chládek                                 1771 - 1792

Vavřinec Ignác Kessnar                 1792

Jan Dom. Mascha        (Máša)        1792 - 1812 zakladatel farní kroniky (1804)

Ant. Lucanus Matiena                     1814

František Ferdinand Porsch           1818           z Ivančic

Filip Borovetz (Borovec)                 1826            z Chrudimi

Jan Geřabek (Jeřábek)                    1831            Wolinens.

Ignac Ruhmer                                  1841           z Brna

Leopold Eisenfest                                      1850           kounický rodák

Mikuláš Steindl                                1861           kounický rodák

Pavel Juřena                                    1867            z Halenkovic u Napajedel

 

Farní kroniku, neboli pamětní knihu, založil kounický farář a děkan Jan Dominik Máša   ( Mascha ) v roce 1804. Matriky začaly být vedeny v Kounicích pro oddané od r. 1662, pro pokřtěné od r. 1663 a pro zemřelé od r. 1667. Matriky byly psány zpočátku česky, pak střídavě latinsky a německy, od r. 1866 opět česky.

 

Roku 1691 dostávali od obce: učitel 8 zl., varhaník 30 zl. a zvoník 5 zl. moravských. Kounický farář měl ( 1782 ) roční užitek z polí 50 zl., od vrchnosti 50 zl., deputát: 12 m. pšenice, 23 m. žita, 2 m. ovsa, 10 m. luštěnin, 24 beček piva, 3 vědra mladého vína, 18 sáhů dříví, 8 mandelů pšenice, tolikéž žita, z Něm. Bránic 3 vědra vína a 19,18 zl. místo desátku, z Hlíny pak za desátek 7 zl. Vše vykoupeno by odpovídalo hodnotě 4640 zlatých. Z toho pak platil a živil kooperátory i domácí personál, starající se o farní domácnost, obdělávání polí a chov domácícho zvířectva a zajišťoval po celý rok provoz kostela i celého farního hospodářství, včetně vyplácení kostelníků, zvoníků, varhaníka a pod.

 

Kouničtí faráři, působící při novém farním kostele

 

Ignát Hýbl           nar. 1828, vysvěcen 1858,       z Drozdova u Zábřehu

                             v Kounicích         1. 7. 1874   až 15. 1. 1884,odešel do Vlasatic

Petr Čech            nar. 1850, vysvěcen 1877,       z Rovenska u Zábřehu

                             v Kounicích         březen 1884 až 2. 2. 1888,odešel do Pravlova

František Keš     nar. 1843, vysvěcen 1870,z Veselí nad Lužnicí

                             v Kounicích srpen 1888 až září 1892, odešel do Vlasatic

                              + 1905.

Josef Švaříček    nar. 1862, vysvěcen 1885, z Okříšku u Želetavy

                             v Kounicích 9. 12. 1892 až 21. 1. 1923, 21. 1. 1923,  

                              pohřben v D. K.

Petr Blaha           nar. 1887, vysvěcen   1910 ze St. Města u Uh. Hradiště

                            v Kounicích         2. 5. 1923 až 30. 6. 1935, odešel

                            do Brna na ulici Křenovou,+ 1938

Hubert Růžička nar. 1893, vysvěcen 1917, z Bučovic v Kounicích 8.12.

                              1935 až 31.12.1937,      + náhle 1. 1. 1938 v D. K.

Josef Dyčka        nar. 1900, vysvěcen 1924, z Boskovic, v Kounicích

                                      29. 6. 1938 až 11.12.1969, + v D. K. 11. 1. 1970

                            od 1. 1. 1952 do 28. 2. 1969 byl též děkanem rosickým

Josef Vaněčka T.J.nar. 1912, vysvěcen 1943, ze Sehradic u Luhačovic

                             v Kounicích         1. 12. 1969 až 1. 1. 1990,odešel do Křepic

                              u Hustopečí, dříve profesor na velehr. gymnásiu, zemřel

                              a pohřben na Velehradě r. 2000

Jiří Hének           nar. 1. 12. 1961, vysvěcen 1986, ze Žďárné u Boskovic,                             před příchodem do D.K. byl kooperátorem ve Velkém

                              Meziříčí, v Kounicích   7. 1. 1990 až 30. 7. 1990,

                            odešel do Doubravníku u Tišnova, Žďárce a do Dolních

                              Louček ( nyní je od 8/97 v Loděnicích )

 

Karel Hugo         nar. 2. 2. 1927, do alumnátu šel v r. 1968, vysvěcen 1972, rodák z Ivančic, v Kounicích   od 1. 8. 1990 - 2007, přišel z Brna - Židenic. Předtím působil též v Jihlavě a v Blučině.Po 17-tiletém  působení v Dolních Kounicích,vypomáhal v Ivančicích,kde v nemocnici zemřel  27.září 2009 ve věku 82 let.

 

Karel Obrdlík           Na základě biskupského dekretu  č.j. 0991/07 ze dne

                              9. července 2007 byl jmenován do naší farnosti jako

                              nový duchovní správce  Mgr. Karel Obrdlík

 

                              Narodil se v Brně (jeho matka pocházela ze Slovácka) a po

                              absolvování středoškolských studií na Střední všeobecně

                              vzdělávací škole a Střední zdravotnické škole (obor

                              rentgenový laborant), nastoupil 1969 na Cyrilometodějskou

                              bohosloveckou fakultu v Olomouci, což byla tehdy pobočka

                              bohoslovecké fakulty v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen

                              30. června 1973 v Brně na Petrově olomouckým biskupem

                              Josefem Vranou a svou primiční mši svatou slavil v Brně –

                              Židenicích hned další den 1. července 1973. Působil na Starém Brně,

                              v Bořitově/Dlouhé Lhotě/,v Třešti/Růžené/,

                              Babicích u Lesonic/Čáslavicích/,Blansku,Zbýšově/Oslavanech

                               a Čučicích/.

                                                                     

                                                                            Milan Řiháček 2008